Heidi, děvčátko z hor
text: Johanna Spyriová
ilustrace: Daniela Hahnová
vydavatelství: Albatros, 1989
ISBN: 13-814-89

Podle německého originálu Heidi převyprávěl Bohumil Říha.

S příběhem malé dívenky mě poprvé seznámila mamka, když mi z knížky jako prckovi předčítala. Sama jsem si ji pak přečetla přibližně v 10 letech a teď jsem se k ní s dvacetiletým odstupem opět vrátila - a opět se nechala okouzlit Heidinou bezprostředností a úžasně vykreslenou krásou přírody Švýcarských Alp :-)

Děj knížky se odehrává ve výše zmíněných Švýcarských Alpách a německém Frankfurtu. Heidi je malé pětileté dítko, které od 2 let, kdy osiřelo, vyrůstalo u matčiny sestry. Ta v Heidiných 5 letech dostala nabídku práce v Německu a odvezla dívku k jejímu dědečkovi Konrádovi, který žije na samotě vysoko v horách. Heidi se velice rychle adaptuje na nové prostředí a zamiluje si nejen dědu, přestože v nejbližší vesnici nemá zrovna nejlepší pověst, ale i krásu a drsnost hor. Najde si kamaráda Petra, se kterým chodí pást kozy - a když si pro ni o několik let později přijde teta a odveze ji s sebou do Frankfurtu, aby se stala společnicí pro ochrnutou dívku z lepší společnosti, drží ji při životě pouze myšlenka, že se zase brzy vrátí k dědečkovi. Nakonec vše dobře dopadne, vzniknou nová přátelství a vyhlídky na pozitivní budoucnost :-)

Knížka je určená čtenářům od 6 let, víc se určitě bude líbit holčičkám. Text, který sám o sobě dostatečně popisuje krásu horského prostředí (až máte chuť skočit mezi řádky a být toho všeho součástí), doprovází zdařilé ilustrace. Krásně je tu ukázán rozdíl mezi dynamickým velkoměstem a "statickým" venkovem. Příběh je opravdu velice pozitivně laděn, což je přesně ten důvod, proč po tomto druhu literatury poslední dobou sahám - člověk potřebuje vypnout, odstřihnout se od všech těch hrůz, co se kolem dějí, jen se ponořit do nepříliš složitého příběhu a užívat si klidnou četbu z tak trošku jiného světa :-)

Místy mi přijde děj trošku osekaný, uvítala bych trošku podrobnější informace o životě dědy Konráda před tím, než se usadil na samotě, stejně tak bych některé pasáže trošku prohloubila a rozšířila, ale i přes to knížku vřele doporučuju všem, kteří se chtějí vydat do klidu hor, octnout se aspoň prostřednictvím knížky mimo ruch města, na čerstvém vzduchu, bez shonu, bez stresu...:-)
___________________________________________________________________________

"A vy sám nechcete odtud odejít? Připadá mi, že tu živoříte."
"Hory jsu můj život. Samota je moje ctnost."
"Já bych tu umřel nudou. Potřebuju změnu. Když usínám, jsem zvědav, kde se probudím."
"Každý z nás dělá to, o čem věří, že to má dělat," pokrčil rameny děd Konrád. "Já tenhle domek nikdy nepopustím. Chtěl jsem být šťastný po způsobu jiných lidí, ale to nešlo. Tak jsem šťastný sám se sebou."
___________________________________________________________________________