Náměty a inspirace (nejen) pro paní učitelky a pány učitele
Pomůcky
Čaroděj ze země Oz
text: Lyman Frank Baum
ilustrace: Jiří Běhounek
vydavatelství: Svoboda, 1995
ISBN: 80-205-0476-1
Z anglického originálu The Wonderful Wizard of Oz přeložila Monika Vosková.
text: Lyman Frank Baum
ilustrace: Jiří Běhounek
vydavatelství: Svoboda, 1995
ISBN: 80-205-0476-1
Z anglického originálu The Wonderful Wizard of Oz přeložila Monika Vosková.
Pracovní postup
Příběh o přátelství a o hledání domova, rozumu, dobrosrdečnosti a odvahy. Asi tak by se dalo pár slovy shrnout vyprávění o putování malé holčičky Dorotky a jejich čtyř kamarádů - psa Tota, Hastroše, Plecháče a Zbabělého lva. Nadčasový pohádkový příběh amerického spisovatele Lymana Franka Bauma vznikl před neuvěřitelnými 117 lety a dodnes ohromuje děti po celém světě. A konečně nadešel čas, aby ohromil i mě.
Přestože mám knížku ve své knihovničce přibližně 20 let, nikdy jsem neměla potřebu ji přečíst. Vlastně ani nevím proč. Možná mě odradily ilustrace Jiřího Běhounka, které mi přijdou pro děti dost ponuré a místy až strašidelné, možná to byla fotografie s vyobrazením hlavních postav ze stejnojmenného filmu z roku 1939, kterou jsem měla vrytou v paměti a která mi tou dobou připadala snad ještě strašidelnější než Běhounkovy kresby (zpětně se omlouvám ilustrátorovi, Judy Garlandové i ostatním filmovým protagonistům) :-) Každopádně i po třicítce mé první shledání s tímto dílem rozhodně stálo za to :-)
Lyman Frank Baum v předmluvě knihy poukazuje na to, že by příběhy pro děti neměly být pouze nástrojem morálního poučení, ale že by v nich měly najít především zábavu a radost. Vznikla tedy tak trochu jiná, moderní pohádka, se zachováním zázraků a radostí, ale s vynecháním bolestí a nočních můr...
Malá Dorotka žije s tetou a strýčkem v kansaské prérii, odkud ji a jejího malého pejska Tota jednoho dne odnese tornádo do daleké země Oz. Země Oz je ze všech stran obklopena pouští, Severu a Jihu země vládnou hodné čarodějky, Východu a Západu naopak čarodějky zlé, uprostřed se nachází Smaragdové město, v jehož čele stojí nejmocnější kouzelník ze všech - Veliký Oz. Jedině ten může Dorotce pomoci najít cestu zpět domů. Holčička se tedy vydává na strastiplnou cestu. Postupně se k ní přidají nově nalezení přátelé, kterým by se také hodila Ozova všemohoucnost. Hastroš, slaměný polní strašák vran, by si moc přál mozek, aby už nebyl hloupý. Plecháčovi, dřevorubci celému z plechu, by se hodilo srdce, aby mohl být dobrosrdečný. A Zbabělému lvovi by se moc zamlouvala notná dávka odvahy. Postupně se ukazuje, že není vše takové, jako se na první pohled zdá, že ani strašákům nechybí důvtip, že i hromada plechu může mít srdce na pravém místě, že i zbabělcům nechybí kuráž a že ten, koho se všichni obávají, může být ve skutečnosti jen obyčejný človíček... O tom se už ale musíte přesvědčit sami :-)
Knížka je velmi čtivá, děj poutavý, vše barvitě popsáno, čtenář je okamžitě vtažen do příběhu. Dílo je psáno v minulém čase a je proloženo velkým množstvím přímé řeči. Některé dialogy a myšlenkové pochody hlavních postav jsou tak mile naivní a vtipné, až jsem se párkrát přistihla, že se přiblble usmívám a někdy i směji nahlas - v tomto ohledu jsem ráda, že se mi knížka dostala do ruky v dospělosti, protože jako dítěti by mi to nejspíš uniklo :-) Autor (a samozřejmě i překladatel) popustili uzdu fantazii a dali vzniknout novotvarům při pojmenovávání obyvatel země Oz, zmíním aspoň Čtvermoně a klabouny :-) Jak už bylo napsáno - toto vydání ilustroval Jiří Běhounek, jehož malby mají své kouzlo - já toto kouzlo objevila rovněž až jako dospělá, jako malého sviště mě spíš děsily a tak trošku odrazovaly...
I když jsem z knížky sem tam předčítala nahlas svému dvouleťákovi, "louskala" jsem ji tentokrát pro svoji vlastní potřebu. A ta byla uspokojena :-) Za pár let, až to moje mládě čtenářsky zgramotní, po ní určitě sáhneme znovu. A pevně věřím, že z ní bude nadšený stejně jako třicetiletá maminka :-D
Přestože mám knížku ve své knihovničce přibližně 20 let, nikdy jsem neměla potřebu ji přečíst. Vlastně ani nevím proč. Možná mě odradily ilustrace Jiřího Běhounka, které mi přijdou pro děti dost ponuré a místy až strašidelné, možná to byla fotografie s vyobrazením hlavních postav ze stejnojmenného filmu z roku 1939, kterou jsem měla vrytou v paměti a která mi tou dobou připadala snad ještě strašidelnější než Běhounkovy kresby (zpětně se omlouvám ilustrátorovi, Judy Garlandové i ostatním filmovým protagonistům) :-) Každopádně i po třicítce mé první shledání s tímto dílem rozhodně stálo za to :-)
Lyman Frank Baum v předmluvě knihy poukazuje na to, že by příběhy pro děti neměly být pouze nástrojem morálního poučení, ale že by v nich měly najít především zábavu a radost. Vznikla tedy tak trochu jiná, moderní pohádka, se zachováním zázraků a radostí, ale s vynecháním bolestí a nočních můr...
Malá Dorotka žije s tetou a strýčkem v kansaské prérii, odkud ji a jejího malého pejska Tota jednoho dne odnese tornádo do daleké země Oz. Země Oz je ze všech stran obklopena pouští, Severu a Jihu země vládnou hodné čarodějky, Východu a Západu naopak čarodějky zlé, uprostřed se nachází Smaragdové město, v jehož čele stojí nejmocnější kouzelník ze všech - Veliký Oz. Jedině ten může Dorotce pomoci najít cestu zpět domů. Holčička se tedy vydává na strastiplnou cestu. Postupně se k ní přidají nově nalezení přátelé, kterým by se také hodila Ozova všemohoucnost. Hastroš, slaměný polní strašák vran, by si moc přál mozek, aby už nebyl hloupý. Plecháčovi, dřevorubci celému z plechu, by se hodilo srdce, aby mohl být dobrosrdečný. A Zbabělému lvovi by se moc zamlouvala notná dávka odvahy. Postupně se ukazuje, že není vše takové, jako se na první pohled zdá, že ani strašákům nechybí důvtip, že i hromada plechu může mít srdce na pravém místě, že i zbabělcům nechybí kuráž a že ten, koho se všichni obávají, může být ve skutečnosti jen obyčejný človíček... O tom se už ale musíte přesvědčit sami :-)
Knížka je velmi čtivá, děj poutavý, vše barvitě popsáno, čtenář je okamžitě vtažen do příběhu. Dílo je psáno v minulém čase a je proloženo velkým množstvím přímé řeči. Některé dialogy a myšlenkové pochody hlavních postav jsou tak mile naivní a vtipné, až jsem se párkrát přistihla, že se přiblble usmívám a někdy i směji nahlas - v tomto ohledu jsem ráda, že se mi knížka dostala do ruky v dospělosti, protože jako dítěti by mi to nejspíš uniklo :-) Autor (a samozřejmě i překladatel) popustili uzdu fantazii a dali vzniknout novotvarům při pojmenovávání obyvatel země Oz, zmíním aspoň Čtvermoně a klabouny :-) Jak už bylo napsáno - toto vydání ilustroval Jiří Běhounek, jehož malby mají své kouzlo - já toto kouzlo objevila rovněž až jako dospělá, jako malého sviště mě spíš děsily a tak trošku odrazovaly...
I když jsem z knížky sem tam předčítala nahlas svému dvouleťákovi, "louskala" jsem ji tentokrát pro svoji vlastní potřebu. A ta byla uspokojena :-) Za pár let, až to moje mládě čtenářsky zgramotní, po ní určitě sáhneme znovu. A pevně věřím, že z ní bude nadšený stejně jako třicetiletá maminka :-D
Vložil: Administrator
Datum vložení: 25. 6. 2017
Poslední úprava: 25. 6. 2017 23:18:02